Tendry řady 818.0
Stručný popis tendru:
Čerpáno z:
- knihy ATLAS LOKOMOTIV – Lokomotivy let 1945 – 1958 autora Ing.Jindřicha Beka.
- knihy ATLAS LOKOMOTIV – Náčrtky parních lokomotiv a tendrů autora Ing.Jindřicha Beka a Josefa Janaty
- knihy ATLAS LOKOMOTIV 1 autora Ing.Jindřicha Beka a Ing.Karla Kvardy
- knihy ČESKÁ STAVBA PARNÍCH LOKOMOTIV I., II. a III. autora Ing.Karla Zeithammera
Tendry řady 818.0 bylo možné spojovat s poměrně velkým počtem lokomotivních řad – 264.0; 264.1; 265.0; 275.0; 334.1; 354.6; 354.7; 354.9; 364.0; 365.0; 365.3; 375.0; 414.2; 434.0; 434.1; 434.2; 455.1; 523.0; 524.0; 524.2; 524.3 a 534.0. Po úpravě podlahy bylo možné spojit tyto tendry i s lokomotivami bez mechanického přikladače řad – 386.0; 387.0; 475.1; 486.0; 486.1; 498.0 a 534.03. V depu Trutnov byly tyto tendry spojeny s lokomotivami řad 354.7; 434.1; 434.2 a 534.03.
Tato řada tendru je konstrukčně odvozena z tendrů řady 815.0, které měli rovné dno uhláku bez sklonu a na kterých se proto testovalo přihrnovadlo soustavy Halla-Haken. Protože se však toto přihrnovadlo v provozu neosvědčilo a rovné dno uhláku bez sklonu komplikovalo přístup topiče k uhlí po jeho odebrání v dosahu jeho lopaty, byly provedeny konstrukční úpravy tendru odstraňující tento nedostatek. U tendru 818.0 se upravil uhlák stejného objemu ale se šikmou částí dna, pod nímž vznikl vodojem s obsahem 17,7 m3 vody. Díky šikmému dnu se uhlí při chvění tendru za jízdy stále přisouvalo k místu v dosahu topiče. Tendry řady 818.0 se vyráběly se v letech 1922 až 1933 ve velkých sériích.
Lokomotivy řady 534.0 dodávané v roce 1937 a 1938 byly prvními této řady, které byly spojovány s nově vyvinutými svařovanými tendry řady 818.0. Prvních 10 tendrů, inventárních čísel 818.0137 – 146 vyrobily ve Škodových závodech v Plzni a další počínaje inventárním číslem 818.0147, stavěly Ringhofferovy závody. Do konce roku 1938 jich postavily ještě 20. Celkem jich mělo být vyrobeno 55 kusů a vzhledově připomínaly řadu 930.1. Oba typy byly elegantní a zároveň účelné. Svařováním vznikla levná a hlavně vylehčená konstrukce.
Po skončení druhé světové války se naplno v obou našich lokomotivkách (ČKD a Škoda) naplno rozjela výroba parních lokomotiv řady 534.03. Stavba tendrů řad 935.0 a 935.1 pro ně určených soustavně pokulhávala za stavbou lokomotiv. Ve snaze tuto situaci zlepšit byl zadán požadavek na další výrobu 22 třínápravových svařovaných tendrů řady 818.03 určených jako náhradní pro tyto lokomotivy. Stavbu provedl v roce 1946 závod Tatra na Smíchově.
| Technické údaje tendru 818.0 | 01 – 136 | 137 – 191 |
| Průměr kol v mm: | 995 | 995 |
| Hmotnost prázdného tendru v t: | 18,7 | 17,5 |
| Hmotnost tendru ve službě v t: | 43,7 | 43,5 |
| Nápravové tlaky 1. dvojkolí v Mp: | 13,6 | 14,5 |
| Nápravové tlaky 2. dvojkolí v Mp: | 14,6 | 14,5 |
| Nápravové tlaky 3. dvojkolí v Mp: | 15,5 | 14,5 |
| Objem uhlí v m3: | 10,5 | 10,8 |
| Objem vody v m3: | 17,7 | 18 |
Technická dokumentace:
Historické fotografie:
Tyto typy tendrů bývají zachyceny na fotografiích lokomotiv různých řad se kterými byly spojovány. V knihách ČESKÁ STAVBA PARNÍCH LOKOMOTIV I., II. a III. autora Ing.Karla Zeithammera můžete najít celou řadu kvalitních fotografií a detailnějších výkresů těchto tendrů.