Ze začátků trutnovského nádraží

Zdroj informací:  časopis – Horské prameny z roku 1949, ročník IV., číslo 7 a 8.  – z archivu Jiřího Staňka;   Autor textu:  Mil. Štěpán

 Trutnovská železniční stanice byla postavena Rakouskou severozápadní dráhou. Dne 6. III. 1869 byl oslaven v Trutnově prvý výkop banketem, na kterém byl hlavním řečníkem místní děkan, a 27. X. 1870 se začalo do Trutnova pravidelně jezdit z Poříčí. Aby nedocházelo k omylům, byla téhož dne dosavadní stanice Trutnov na Jihoseveroněmecké spojovací dráze*) přejmenována na Poříčí, jak se nazývá dodnes. Další úsek nové dráhy z Trutnova do Kunčic byl otevřen 21. XII 1870 pro veškerou dopravu a tehdy byla zahájena přeprava osob také na trati Poříčí – Trutnov, kde se až do té doby přepravovaly pouze náklady. Na celé nové trati jezdily původně jen tři dvojice smíšených vlaků denně. Důležitost trutnovského nádraží pro cestovní a obchodní ruch potvrzuje též to, že tam byl od počátku celní úřad.

O rok později než hlavní trať byla odevzdána dopravě podružná dráha z Trutnova do Svobody. V jejím prvém jízdním řádě nebylo pamatováno na krkonošskou turistiku a ani o Janských Lázních (dnes stanice Svoboda n.Úp.) se v něm nemluvilo. Jeho dvě dvojice smíšených vlaků zprvu se nehodily pro celodenní horské tury (odjezd z Trutnova v 7,50 a ve 2,45, návrat v 10,35 a 5,05). Jakési zlepšení nastalo teprve, když si v létě 1873 obecenstvo vyžádalo, aby do platného jízdního řádu byl vsunut ještě přímý vlak z Poříčí do Svobody. Rok na to objevují se v úředních aktech také Janské Lázně a jedná se o rozšíření jejich nádražní čekárny. V r. 1880 byly povoleny této trati úlevy, platné pro provoz na místních drahách. Na počátku nového století jezdilo tu již 12 až 16 vlaků denně (dnes je jich průměrně 24) a roční obrat cestujících byl tehdy ve Svobodě 180.000 osob (v Trutnově 560.000).

Pro rozvoj města Trutnova bylo velmi významným, když bylo r. 1873 rozhodnuto, že tam budou umístěny železniční dílny, prozatím ve Velkém Oseku zařízené. Tento krok – českým krajům zřejmě nepříznivý – byl odůvodněn jednak bytovou nouzí v jiných místech při dráze, jednak tím, že se Trutnov provozně nejlépe hodil pro domicilování strojů chlumecké trati.

Lokomotivy na Severozápadní dráze byly tehdy označovány jmény význačných dopravních techniků a jiných průkopníků parostrojního provozu, např. Gerstnera, Lanny, Negrelliho a Ressla. Toho druhu je také pojmenování lokomotivy Ettingshausen, před kterou se na našem obrázku seřadilo 20. VI. 1871 prvé osazenstvo trutnovské stanice s přednostou Ullmanem. Druhý snímek zachycuje nové nádraží ihned po stavbě v r. 1870.

*) Trať Josefov – Poříčí byla odbočkou Jihoseveroněmecké spojovací dráhy Pardubice – Liberec.