Stručný přehled z historie lokomotivního depa

Zdroj informací:   archiv Provozní jednotky Trutnov; archiv Zdeňka Hrdiny, archiv Jiřího Berana; údaje z posledních let doplnil autor stránek.

Podle daňových archů budov (založeny v 80.letech 19.století) byla výtopna v Trutnově postavena v roce 1870 při dokončování stavby železniční trati Velký Osek – Trutnov Poříčí společností ÖNVB (Österreichische Nordwestbahn / Rakouská severozápadní dráha), konkrétně její poslední části z Kunčic nad Labem do Trutnova Poříčí a vešlo se do ní 9 lokomotiv. ÖNWB měla budovy normovány a u výtopen byl objekt buď pro 2, 3, 6 nebo 9 strojů. První úprava proběhla v roce 1886. Rozšíření výtopny proběhlo v roce 1902, kdy se zvětšila na 288 m2 plochy a vešlo se tak do ní 12 lokomotiv. Přestavba byla odevzdána k užívání 31.10.1902. Délka budovy (stojící blíže traťovým kolejím) byla 72 metrů a o této délce se zachovala až do dnešních dnů.

Významným krokem pro rozvoj města Trutnova bylo zřízení železničních dílen v roce 1873 v prostorách nynějšího lokomotivního depa. Dílny byly dle daňového archu postaveny v roce 1873. Přestavbou pak prošly v letech 1895 a 1904. Podle popisu ÖNWB z roku 1873 však měly být dílny otevřeny již v prosinci 1871 a na konci roku 1872 zde mělo pracovat 7 úředníků a 18 dělníků. Po roce 1904 nedoznal dílny na delší dobu větších změn, jen požár střechy dílen v roce 1926 si vyžádal opravu střechy.

Dnešní podoby doznalo depo při následujících přestavbách a rekonstrukcích:

    • od roku 1972 probíhaly přípravné administrativní práce na teplofikaci depa
    • rekonstrukce celé lokomotivní remízy v důsledku spadnutí její střechy v letech 1979 – 1981
    • výstavba přístavby lokomotivní remízy – prostor provozního odboru v letech 1982 – 1983
    • výstavba teplofikace depa – přemostění řeky Úpy, výstavba výměníkové stanice, natažení potřebných potrubí z výměníkové stanice do depa v letech 1982 – 1988
    • výstavba budovy garáží a skladu v letech 1985 – 1986
    • výstavba nepojízdného velkého 20 t jeřábu v prostoru před dílnou v roce 1986
    • výstavba nové obrobny a šaten pro pracovníky správkárny v letech 198 – 1988
    • výstavba nové haly pro dvě velkoobjemové nádrže na pohonné hmoty, haly stáčení cisternových vozů a výdejního zařízení do vozidel v letech 1987 – 1993
    • rozšíření prostor depa převzetím areálu bývalého technomatu s dvěma velkými halami a vybudování čtyř odstavných kolejí v tomto prostoru v roce 1995
    • přestavba haly dílen v letech 1995 – 1996 včetně výstavby nových prostor opravárenského odboru
    • předání lanové dráhy Jánské Lázně – Černá Hora do soukromého sektoru proběhlo k 1.7.1996
    • výstavba jeřábové dráhy včetně její zastřešení a výstavba prohlížecí lávky lokomotiv v roce 1996
    • výstavba nové haly pro uskladnění olejů v roce 2000
    • rekonstrukce prohlížecího kanálu na koleji č.207 v hale dílny a bočními kanály a výstavba nového prohlížecího kanálu na téže koleji pod jeřábovou dráhou před halu dílny v roce 2001
    • výstavba nové pískovny s automatickou dopravou písku pomocí dopravníku a stlačeného vzduchu soustavou hadic do písečníků lokomotiv v roce 2003
    • výstavba mycí a fekální koleje v areálu bývalého Technomatu včetně přestavby kolejiště – snesení jedné koleje v letech 2006 – 2007
    • výstavba zařízení na odsávání EKO WC vozidel v depu mezi kolejemi 202 a 204 v roce 2011
    • umístění nového venkovního sila s jednoduchým výdejem do plechových konví na písek do písečníků hnacích vozidel v roce 2018

 

Trautenau - bahnhof

První lokomotivy ve výtopně Trutnov byly tak jako i na celé Severozápadní dráze označovány jmény význačných průkopníků parostrojního provozu nebo podle jmen měst, kterými dráha procházela. Na příklad „Ressl“, „Ettingshausen“, „Trautenau“ a podobně.


U tohoto seznamu z března 1909 je nutno upřesnit, že tyto soupisy tehdy byly sestaveny v rámci určitých skupin výtopen a jejich vozidel. Proto tento seznam lokomotiv (v původním označení ÖNWB) obsahuje čísla lokomotiv ze stavů ve výtopnách Trutnov a Jičín.

  • IIIa – 41, 42
  • IIIb – 52, 53
  • Vb – 136, 137, 139, 155
  • Vc – 156 až 167
  • XI a,b – 407 až 410
  • XIIc – 669 až 674

Podle Almanachu kkStB pro roky 1912 / 1913 výtopna Trutnov zajišťovala provoz na tratích:

  • Chlumec nad Cidlinou – Trutnov Poříčí (106,2 km);
  • Ostroměř – Jičín (17,5 km);
  • Kunčice nad Labem – Vrchlabí (4,5 km);
  • Trutnov hlavní nádraží – Svoboda nad Úpou (10,0 km);
  • Jilemnice – Rokytnice nad Jizerou (20,2 km)

Z dochovaných pramenů zjišťujeme, že k 30. 6. 1914 měla výtopna ve stavu 46 parních lokomotiv. Byly to lokomotivy těchto řad:

  • 16 (232.0) – 4 lokomotivy
  • 17 (244.0) – 6 lokomotiv
  • 97 (310.0) – 1 lokomotiva
  • 102 (254.1) – 9 lokomotiv
  • 151 (312.2) – 18 lokomotiv
  • 162 (313.4) – 3 lokomotivy
  • 178 (422.0) – 6 lokomotiv

Seznam k 30.11.1918 pochází pravděpodobně z prvního sčítání lokomotiv v nově vzniklém státě. Uvádí tyto konkrétní číslo lokomotiv ze stavu výtopny Trutnov:

  • 16.34 (232.0)
  • 17.02, 03, 04, 05, 06 (244.0)
  • 102.11, 13, 16 (254.1)
  • 106.06, 85 (264.1)
  • 151.04, 18, 19, 20, 23, 24, 30, 32, 33, 34 (312.2)
  • 162.22, 23 (313.4)
  • 163.20 (314.2)
  • 178.14, 59, 60, 87, 169 (422.0)
  • 206.41 (265.0)
  • 301.16 (252.0)

V prvních poválečných letech se zde objevily i lokomotivy francouzské, italské, německé. Po stabilizaci situace na železnici a odsunu lokomotiv cizích správ, zde postupně byly dislokovány lokomotivy těchto řad:

310.0; 313.4; 314.2; 334.1; 344.0; 344.1; 354.0; 354.1; 354.7; 354.8; 365.4; 411.0; 413.1; 414.4; 422.0; 423.0; 424.1; 434.0; 434.1; 434.2; 464.0; 524.2; 534.03 a 556.0.


Se začátkem grafikonu 1967/1968 byla zrušena strojová stanice Žacléř a její výkony včetně lokomotivy a personálu byly převedeny pod depo Trutnov.


Parní provoz byl v depu Trutnov ukončen 15. 4. 1979, kdy lokomotiva 556.0350 odvezla manipulační vlak 80260 z Trutnova do Staré Paky.


Motorizace pronikla do depa po druhé světové válce dodávkou motorových vozů M 130.1; M 130.4 a M 242.0 v roce 1950. V tomtéž roce ale později byly dodány i známé motorové vozy M 131.1. V roce 1968 byly dodány motorové vozy M 286.0, které byly nahrazeny v roce 1970 motorovými vozy M 296.1 a M 296.2. V té době byly do depa dodány první motorové lokomotivy řady T 444.0 a T 444.02, které byly nasazovány na vozbu nákladních vlaků na vedlejších tratích. Od roku 1974 byly do depa motorové lokomotivy řady T 478.3, které byly nasazovány na vozbu nákladních a rekreačních vlaků. Od roku 1978 přichází dodávka nových motorových lokomotiv T 466.2 a motorových vozů M 152.0, které nahradily motorové vozy M 131.1. Pro posun v depu se používala lokomotiva T 212.0 (později řada 702).


Od přečíslování všech hnacích vozidel v roce 1987 byly postupně do dnešních dnů v depu dislokovány následující řady vozidel:

010; 012; 015; 050; 053; 702; 742; 750; 753; 754; 799; 810; 852; 853; 854 a řídící vozy řady 954.


Od grafikonu 1996/1997 bylo na základě racionalizačních opatření zrušeno středisko lokomotivních čet Vrchlabí.


Od 1. 1. 1997 se stává DKV Trutnov Provozní jednotkou a tím pádem přichází o svoji samostatnost a spadá pod Depo kolejových vozidel (DKV) Liberec. V té době přibyly pod správu PJ Trutnov i provozní pracoviště (dříve strojové stanice) Chlumec n. C. a Jaroměř. Pod DKV Liberec bylo jako samostatná provozní jednotka se svými provozními pracovišti (Náchod a Dobruška) začleněno i depo v Meziměstí a přestalo spadat pod vedení v Trutnově.


Od 1. 7. 2004 po další reorganizaci dep kolejových vozidel byla provozní jednotka Trutnov začleněna do DKV Česká Třebová, kam patřila až do poloviny roku 2018. S příchodem pod Českou Třebovou bylo provozní pracoviště Chlumec n.C. převedeno zpět pod správu PJ Hradec Králové.


K 31. 12. 2005 byla převedena provozní jednotka Meziměstí na provozní pracoviště a od 1. 1. 2006 bylo provozní pracoviště Meziměstí, Náchod a Dobruška začleněno pod provozní jednotku Trutnov.


1. 12. 2007 se v rámci organizačních změn u ČD, a.s. oddělila nákladní doprava do samostatné dceřinné společnosti ČD CARGO. V praxi to pro Provozní jednotku Trutnov znamenalo odchod cca 40 strojvedoucích a předání cca 20 hnacích vozidel nově zřízené dceřinné společnosti.


Koncem prvního desetiletí tohoto století byly v provozní jednotce provozovány přípojné vozy řad 010; 012; 015 a 053, motorové lokomotivy řady 742, 750 – rekonstruovaná řada 753 (T 478.3), 754 (T 478.4), 799, motorové vozy řady 810 (M152.0), 854.0 – rekonstruovaná řada 853 (M 296.1), 854.2 rekonstruovaná řada 852 (M 296.2) a řídící vozy 954.0 bez první vozové třídy) a 954.2 (s první vozovou třídou).


V první polovině druhého desetiletí jsou v provozní jednotce provozovány přípojné vozy řad 93-24 (010); 93-29 (012); 20-29 (057) a 21-29 (054) – řada 20-29 a 21-29 vznikla rekonstrukcí vozů řady 053, motorové lokomotivy řady 742, 750.7, které vznikly rekonstrukcí řad 750 a 753, 754, 799, motorové vozy řady 810, 854.0 a .2 a řídící vozy 954.2.


30. 6. 2018 v rámci organizační změny u Českých drah, a.s. končí dosavadní uspořádání organizačních jednotek v rámci odboru kolejových vozidel. Provozní jednotka Trutnov jako taková zaniká. Na jejím místě vznikají dvě nové organizační jednotky. První je Středisko údržby Trutnov (SÚ), pod kterou spadají vlastní oddělení oprav, oddělení technické a MTZ. Tato jednotka spravuje pozemky a budovy, které nespadají pod Regionální správu majetku (RSM) a všechna ŽKV doposud přidělená provozní jednotce Trutnov. Druhou jednotkou je Regionální provozní pracoviště Trutnov (RPP), pod kterou spadá oddělení provozu a která nevlastní takřka žádný majetek.  


V současnosti jsou ve středisku údržby udržovány a regionálním provozním pracovištěm provozovány přípojné vozy řad 93-2920-29 a 21-29, motorové lokomotivy řady 750.7754 a 799, motorové vozy řady 810, 854.0 a .2 a řídící vozy 954.2.


Ve vedení výtopny, později lokomotivního depa a provozní jednotky Trutnov byli:

Podle Eisenbahn Schematismu za roky 1911 až 1912 je jako vedoucí výtopny veden úředník Karl Riedrich. Za roky 1915 až 1916 Karl Wiedermann (ten byl v letech 1911 až 1912 veden jako strojní komisař provozního inspektorátu v Praze).

    • v roce 1915 byl přednostou výtopny Karl Wiedermann, Masch.Ob.Km.Vst. (přeloženo – strojní vrchní komisař (Vorstandt – přednosta)). Zdroj – ročenka státních drah z roku 1915.
    • v roce 1918 byl přednostou výtopny Ing. Julius Pollak, vrchní strojní komisař. Zdroj – ročenka státních drah z roku 1918.
    • v letech 1921 – 1923 je uveden jako přednosta výtopny vrchní rada Ing. Josef BrejchaZdroj – ročenky státních drah z let 1921 až 1923.
    • v letech 1924 – 1939 byl přednostou Ing. Zikmund Horváth, vrchní technický rada. Zdroj – ročenky státních drah z let 1924 až 1938.
    • po osvobození v roce 1945 byl prvním přednostou výtopny Trutnov Ing. Karel Šípek
    • od roku 1967 byl náčelníkem lokomotivního depa Trutnov Ing. Venclík
    • od roku 1970 byl náčelníkem lokomotivního depa Trutnov p.Josef Trejbal
    • od roku 1983 byl náčelníkem lokomotivního depa Trutnov p.Zdeněk Semerák
    • od roku 1990 byl přednostou lokomotivního depa a následně depa kolejových vozidel Ing. Ivo Khol
    • od roku 1997 byl přednostou provozní jednotky Trutnov Ing. Pavel Riedel
    • od roku 1999 byl přednostou provozní jednotky Trutnov p. Pavel Hronovský
    • od roku 2003 byl přednostou provozní jednotky Trutnov Ing. Milan Novák
    • od roku 2018 je vedoucím střediska údržby Trutnov p.Petr Pelc a vedoucím regionální provozní pracoviště Trutnov Ing. Jan Jörka