Zpět na tendry

Tendry řady 516.0

Stručný popis tendru:

Čerpáno z:

• knihy ATLAS LOKOMOTIV – Lokomotivy let 1945 – 1958 autora Ing.Jindřicha Beka.
• knihy ATLAS LOKOMOTIV – Náčrtky parních lokomotiv a tendrů autora Ing.Jindřicha Beka a Josefa Janaty

• knihy ATLAS LOKOMOTIV 1 autora Ing.Jindřicha Beka a Ing.Karla Kvardy
• knihy ČESKÁ STAVBA PARNÍCH LOKOMOTIV I. autora Ing.Karla Zeithammera

Tendry řady 516.0 bylo možné spojovat s poměrně velkým počtem lokomotivních řad – 264.0; 264.1; 265.0; 275.0; 334.1; 354.6; 354.7; 354.9; 364.0; 365.0; 365.3; 375.0; 414.2; 434.0; 434.1; 434.2; 455.1; 523.0; 524.0; 524.2; 524.3 a 534.0. Po úpravě podlahy bylo možné spojit tyto tendry i s lokomotivami bez mechanického přikladače řad – 386.0; 387.0; 475.1; 486.0; 486.1; 498.0 a 534.03. V depu Trutnov byly tyto tendry spojeny s lokomotivami řad 354.7; 434.0; 434.1 a 434.2.

Tato původem ještě Rakouská řada 156 tendru vznikla z tendrů řady 517.0 (řada 56) zúžením uhláku při zachování stejného objemu a zmenšením objemu vodního prostoru. Tím se ušetřilo na celkové hmotnosti tendru ne službě, ačkoliv v prázdný byl těžší než tendr řady 517.0 a to pravděpodobně díky použití silnějších tendrových plechů. Těchto konstrukčně vydařených tendrů řady 516.0 bylo, vzhledem k jejich velké variabilitě co se spojování s různými typy lokomotiv týče, vyrobeno kolem jednoho a čtvrt tisíce kusů. U nás je vyráběly všechny tehdejší lokomotivky kromě strojíren v Adamově. Nejvíce se jich však u nás vyrobilo v Ringhofferových závodech a.s. na Smíchově. Protože i u nás se objevovaly snahy konstruktérů usnadňovat topičům práci bylo v letech 1919 – 1920 na deset tendrů (původních čísel 156.2105 – 2114) vyrobených strojírnou Breitfeld a Daněk a o rok později i dalších 10 tendrů (inv.č. 156.2253 – 2262) postavených Ringhofferovou vagónkou namontováno přihrnovadlo soustavy Halla-Haken. Úkolem přihrnovadla bylo „dopravovati během jízdy uhlí ze vzdálenějších částí tendru na dosah lopaty topičovy„. Dělo se tak ručně klikou poháněným článkovým pásovým dopravníkem tvořícím část dna uhelné nádrže tendru. V provozu se však uvedené přihrnovadlo neosvědčilo. Jeho mechanizmus se soustavně zanášel uhelným mourem a prachem, což neúměrně zvyšovalo síly potřebné k jeho obsluze. Nezřídka to vedlo až k úplnému zablokování celého zařízení. Z těchto důvodů se od další montáže těchto přihrnovadel do nově vyráběných tendrů upustilo a během krátké doby byla přihrnovadla ze všech tendrů demontována. U ČSD se u dosti tendrů této řady v provozu zvyšovaly stěny uhláků ať už dřevěným bedněním nebo oplechováním, takže objem se zvětšil na 11 m³ . 

Technická dokumentace:   

Historické fotografie:

Tento typ tendru je zachycen na velké spoustě fotografií lokomotiv různých řad se kterými byl spojován a několik se jich i zachovalo do současnosti.