V dnešním souhrnu aktualizací tohoto webu, bych rád upozornil na další aktualizaci a přidání tabulek v souborech PDF s dokazatelným nasazením různých parních lokomotiv ve výtopně Trutnov v meziválečném období. Za toto obohacení musím opět moc poděkovat panu Michalovi Hajkovi. Jen díky jeho mravenčí práci při bádání v archivech a ochotě se s námi podělit o vydolované údaje, které ani nejsou v této činnosti jeho prvotním zájmem se nám postupně vykresluje, jaké řady a v přibližně jakém počtu vozily vlaky v našem koutu „nové“ republiky.

Další zajímavostí je dvojice fotografií, kterou mi ochotně poskytl pan Bc.Arnošt Kohl. Na těchto snímcích je zachyceno stěhování motorového vozu M131.1531 naloženého na dvou valnících a tažených traktorem. Arnošte, díky.

Sbírku snímku především parních lokomotiv řady 556.0 sloužících již jako vytápěcí kotle rozšířil svými fotografiemi pan Martin Kubík. které ochotně převedl do digitální podoby a zaslal, za což mu také děkuji.

Před několika dny byly na stránky přidány zkrácené oběhy lokomotiv a motorových vozů z let 1970 až 1974. Zároveň je stránka obohacena o odkazy na soubory PDF s dochovanými grafickými oběhy těchto vozidel. Část z nich pochází ze sbírky pana Davida Rektora, kterému tímto také děkuji za jejich poskytnutí. Při opisování zkrácených oběhů z hlaviček jednotlivých oběhů si nešlo nevšimnout dvou zajímavostí.
První z nich je začátek vozby takzvaného „Ropovodu“ a to od nového grafikonu vlakové dopravy platícího od 28. května 1972. Jednalo se o vlak  vedený motorovými vozy M296.1 a k nim příslušnými přípojnými vozy, trasovaný z Prahy do Hradce Králové. V Hradci Králové se tento vlak rozdělil na dvě části, z toho jedna část pokračovala přes Týniště n.O. a Náchod do Meziměstí a druhá část přes Jaroměř do Trutnova. Meziměstskou část, vozily motorové vozy depa Praha-Libeň, kdy na začátku a konci vlaku byl řazen motorový vůz a mezi nimi byly vloženy přípojné vozy. Trutnovská část, podobného řazení byla v režii dvou zdejších motorových vozů s vloženými přípojnými vozy. Z Prahy vlak vyjížděl pár minut po šestnácté hodině a zpět se vracel na půl osmou ráno tak, že v Hradci Králové se obě části zase spojily a společně vyrazily ku Praze. Svého času se dařilo oživit propojení celé soupravy kabelem a strojvedoucí v čele vlaku pak dálkově ovládal ze svého motorového vozu řazení výkonových stupňů i na dvou vložených a jednom postrkovém motorovém voze.
Za druhou zajímavost lze považovat kompletní přečíslování všech vlaků v celé síti ČSD. K tomuto přečíslování došlo k začátku grafikonu vlakové dopravy platícího od 3.6.1973. Doposud používané, zažité ale již nevyhovující číslování vlaků na jednotlivých tratích bylo zcela opuštěno a nahrazeno číslováním novým. Staré číslování používalo k vyjádření čísla vlaku pouze čtyř číslic. Vlaků v síti však se vzrůstajícími požadavky na přepravní výkony přibývalo a počet čísel již nestačil. Z tohoto důvodu se k číslům vlaků začaly nesystémově přidávat malá písmena abecedy. Nové číslování již bylo až pětimístné a z čísla vlaku projíždějícího mezi jednotlivými oblastmi se dalo poznat jeho směrování. Na některých tratích toto číslování vlaků vydrželo až do současnosti – například na trati z Martinic v Krkonoších do Rokytnice nad Jizerou.