Lokomotivy řady 310.0 přezdívané „Kafemlejnek“
Lokomotivy provozované v lokomotivní depu Trutnov a jeho strojových stanicích:
 |
 |
 |
Kliknutím na tabulku s číslem lokomotivy se otevře stránka s dochovanými údaji o této lokomotivě.
Stručný popis lokomotiv:
Převzato z knihy ATLAS LOKOMOTIV autor Ing.Jindřich Bek.
Tyto malé trojspřežní tendrové lokomotivy představují na začátku 20.století snad nejtypičtější lokomotivu našich lokálních tratí.
Lokomotivy vyráběly továrny ve Vídeňském Novém Městě, Krauss v Linci, Společnost státní dráhy ve Floridsdorfu a První českomoravská továrna na stroje v Libni. Od roku 1878 až do roku 1913 se vyrobilo pro Rakouské státní dráhy a soukromé dráhy celkem 255 lokomotiv. V Rakousku byly tyto lokomotivy označeny řadou 97.
Lokomotivy uspokojovaly hned od počátku svým výkonem – přibližně 250 k a svým levným provozem a nenáročností se vlastně staly jednotným typem v Rakousku, v Čechách a na Moravě. Lokomotivy vyhovovaly na kopcovitých tratích českých lokálek. Osobní vozy měli tehdy hmotnost 7 až 10 tun a většinou měli jen ruční brzdu. Takových vozů se řadilo do soupravy v průměru 6 a lokomotivy řady 97, které s nimi jezdily, stačily je v zimě i vytápět parou. Jejich denní kilometrické výkony byly pozoruhodné, často dosahovali hodnoty 200 km a výjimkou nebylo ani 300 km za den.
Rám lokomotivy byl vnitřní plechový. Vepředu na něm byly přišroubované dva ležaté válce s komorami pro plochá šoupátka. Parní stroj byl dvojčitý. Hnací a spřažená kola měla malý průměr 930 mm. Dvojkolí byla v rámu pevná a rozložená po délce tak, že rozvor , mezi prvním a druhým dvojkolím byl 1550 mm, zatím co rozvor mezi druhým a třetím dvojkolím byl 1150 mm. Touto úpravou se získala potřebná délka ojnice a prostřední dvojkolí bylo hnací. Kola byla paprsková, jen u několika lokomotiv byla kotoučová. Vnější rozvod byl Allan-Trickův.
Parní kotel lokomotiv vyráběných v letech 1878 až 1896 (až po lokomotivu 97.98 včetně) měl svou podélnou osu 1590 mm nad temenem kolejnice a budku s podlahou uloženou pod úrovní nárazníků. Parní kotel dalších lokomotiv, počínaje lokomotivou 97.99 byl uložen výš, svou osou 1750 mm nad temenem kolejnice jenom proto aby se mohl zvětšit popelník a nemusel se při projíždění delších úseků čistit. Svými parametry nebyla konstrukce parního kotle jednotná u všech sérií, a rozdíly nebyly zase tak výrazné. Později se u ČSD sjednotila konstrukce topenišť, trubkovnic i trubek, takže se dosáhlo jisté jednotnosti. U lokomotiv vyráběných od roku 1897 byl charakteristickým znakem vysoký parní dóm, který zvětšoval parní prostor. Všechny lokomotivy řady 97 měly baňatý komín s bání zvláštního tvaru odlišující tyto lokomotivy os ostatních druhů. Po stranách kotle byly nádrže jednak na vodu o objemu 3 až 4 m3, jednak na uhlí na levé straně před budkou o objemu 1 až 1,5 m3.
Z lokomotiv 97.01 až 97.98 převzaly ČSD v roce 1918 38 lokomotiv a označily je 310.001 až 310.037. Tyto lokomotivy měly jednoduchou sací brzdu, některé i automatickou sací brzdu přestavnou, ruční brzdu, lubrikátor a všechny měly zařízení k pulsometrování vody.
Přes dvacet let vyhovovaly tyto malé trojspřežní tendrové lokomotivy všem požadavkům na místních drahách. Teprve v době, kdy se do provozu začaly nasazovat těžší dvounápravové osobní vozy, které již byly vybaveny průběžnou samočinnou sací brzdou, musely se pro kopcovité tratě navrhnout lokomotivy výkonnější.
Nejstarší lokomotivou u ČSD z první konstrukční série byla lokomotiva 310.006, vyrobená v roce 1879 ve Vídeňském Novém Městě.
Z lokomotiv řady 97 je pro nás nejpamátnější 97.182, výrobního čísla 1/00 a evidenčního čísla u kkStB 19782 původně do roku 1905 označená ještě jako 197.82. Byla to lokomotiva, kterou vyrobila v roce 1900 První českomoravská továrna na stroje v Libni. Lokomotivu si objednala místní dráha Dolní Lipka – Šilperk (dnes Štíty) a bohužel nezůstala po roce 1918 u ČSD, dojezdila kdesi v Rakousku, takže se nezachovala.
Po roce 1918 nahradila poměrně záhy nová hnací vozidla lokomotivy řady 310.0 v traťovém provozu na místních drahách. Přesto je ČSD nevyřadily a používaly je k posunu a to jak ve stanicích tak převážně v depech.
Podrobnější popis této lokomotivní řady můžete nalézt na stránkách www.postreh.com nebo na stránkách www.vlaky.net. Řadu zajímavých informací naleznete také na stránkách www.pospichal.net.
| Technické údaje lokomotiv 310.0 | 01 – 08 | 09 – 37 | 38 – 135 | 136 – 138 |
| Označení do r.1918 – řada: | 97 (KkStB), jména či jiné (místní dráhy) | |||
| Výrobce: | KraussL, SSD, VNM, Floridsdorf, PČM | |||
| Roky výroby: | 1878 – 1913 | |||
| Počet vyrobených kusů: | 255 | |||
| Počet kusů u ČSD: | 138 | |||
| Uspořádání pojezdu: | C m2 t | |||
| Druh rozvodu: | Allan-Trick | |||
| Největší rychlost v km/h: | 40 | |||
| Přibližný výkon v kW: | 221 | |||
| Poloměr minimálního oblouku: | 90 | |||
| Délka přes nárazníky: | 7 799 | 7 900 | 7 927 | 7 927 |
| Průměr spřažených kol v mm: | 930 | |||
| Hmotnost prázdné lokomotivy v t: | 23 | 22,6 | 23 | |
| Hmotnost lokomotivy ve službě v t: | 30 | 30,6 | 29,3 | |
| Adhezní váha v t: | 27,8 | 27 | 28 | 29,6 |
| Nápravové tlaky dvojkolí v Mp – 1. spřažené: | 10 | 10,3* | 10* | |
| Nápravové tlaky dvojkolí v Mp – 2. spřažené: | 10 | 10,2* | 10* | |
| Nápravové tlaky dvojkolí v Mp – 3. spřažené: | 10 | 10,1* | 10* | |
| Průměr válců v mm: | 345 | |||
| Počet válců: | 2 | |||
| Zdvih pístu v mm: | 480 | |||
| Počet trubek žárnic: | 99 | |||
| Roštová plocha v m2: | 1,04 | |||
| Výhřevná plocha topeniště v m2: | 4,35 | |||
| Výhřevná plocha trubek v m2: | 54,72 | |||
| Výhřevná plocha kotle v m2: | 59,07 | |||
| Tlak páry v kotli v bar: | 11 | |||
| Zásoba uhlí v m3: | 1,5 | |||
| Zásoba vody v m3: | 4 | 4,2 | ||
* Údaje se liší dle výrobních sérií.
Údaje v tabulce jsou z velké části převzaté z článku na www.vlaky.net autora PhDr. Zbyňka Zlinského a doplněny údaji z knihy Atlas lokomotiv 1 autorů Ing.Jindřicha Beka a Ing.Karla Kvardy.
Technická dokumentace:
Historické a novodobější fotografie:
