Zpět na parní lokomotivy

Lokomotivy řady 422.0 přezdívané „Malý Býček“

Lokomotivy provozované v lokomotivní depu Trutnov a jeho strojových stanicích:

Kliknutím na tabulku s číslem lokomotivy se otevře stránka s dochovanými údaji o této lokomotivě.

Stručný popis lokomotiv:

Převzato z knihy ATLAS LOKOMOTIV – lokomotivy let 1900 – 1918 autora Ing.Jindřicha Beka.

Krušné hory byly podruhé překážkou, když se 15. 5. 1899 otevře!a nové trať z Karlových Varů přes Potůčky do saské stanice Johanngeorgenstadt. Vynikající lokomotivy řady 99 (u ČSD řada 320.0), které překonávaly sklony až 50 promile do Jáchymova, nepostačovaly. GöIsdorf proto navrhl pro státní dráhy novou řadu. Byly to čtyřspřežní tendrové lokomotivy s dvouválcovým sdruženým parním strojem řady 178. Až do roku 1924 se jich vyrobilo celkem 227, a to pro Rakouské státní dráhy, pro mnoho soukromých společností i pro BBÖ. Vyráběly je lokomotivky Krauss v Linci, ve Floridsdorfu, Společnosti státní dráhy ve Vídeňském Novém Městě i První Českomoravská továrna v Libni.

Kotel měl 172 žárnic, celkovou výhřevnou plochu 99,8 m², tlak páry 13 barů a rošt o ploše 1,65 m². Parní dóm byl vyšší uprostřed ležatého kotle a v něm byl šoupátkový regulátor. Písečníky byly dva, před parním dómem a za ním. Protože první lokomotivy vyrobila Kraussova továrna v Linci, měly jednodílná dýmniční dvířka. Po řadu let se dodávaly s baňatými komíny a potom s litinovými a s jiskrojemem v dýmnici.

Parní stroj měl válce o průměru 420 mm a 650 mm a zdvih pístů 570 mm. Vnější rozvod byl Gölsdorfův, stejně jako rozjížděcí zařízení. Kola byla kotoučová. Druhé dvojkolí a čtvrté dvojkolí měla oboustranný posuv ± 23 mm. Při celkovém rozvoru 3700 mm byl pevný rozvor 2470 mm a lokomotiva mohla projíždět oblouky o poloměru 80 m. Nejednotnost byla v tom, že lokomotivy měly dvojí provedení vodních van, a to bud‘ s objemem 5,2 m³, nebo 7,5 m³, i dvojí objem uhláku — 1,9 m³ nebo 2,5 m³. Tím se lišily i v hmotnosti ve službě — od 46 t do 52 t.

V roce 1918 byly lokomotivy řady 178 u nás v provozu na tratích Rakouských státních drah, ale také na těchto soukromých místních dráhách:

                                                                                                     162          075

Kromě těchto drah měly lokomotivy tohoto typu ještě:

Studénko-štramberská dráha                          4 kusy.

ČSD převzaly v roce 1918 celkem 105 lokomotiv řady 178. Používaly je na místních dráhách a modernizovaly je zařízením tlakové brzdy. Osvědčovaly se na kopcovitých tratích lokálek v pohraničních oblastech svým indikovaným výkonem 520 koní. Na sklonech 23 promile uvezly vlak o hmotnosti 110 t rychlostí až 22 km/h.

V roce 1938 odstoupily ČSD 34 lokomotiv řady 422.0 Německé říšské dráze a ta je přeznačila na řadu 92.22 až 92.23. Přitom zůstaly na svých místech, na tratích v Krušných horách i na Šumavě. V roce 1945 je převzaly ČSD zpět a nahradily je motorovými vozy.

Po roce 1945, po zestátnění soukromých drah u nás, zvětšil se počet lokomotiv řady 422.0, takže poslední inventární číslo bylo 117. V té době však význam těchto lokomotiv poklesl a ty už jenom posunovaly. Poslední z nich ČSD vyřadily v roce 1970.

Jedna z nich se však uchovala, a to lokomotiva 422.025. Původně patřila místní dráze Libochovice – Jenšovice (dnes Vraňany). Pak jezdila na tišnovské místní dráze, v Brně a v roce 1960 ji ČSD odprodaly cukrovaru v Břeclavi. Tam jezdila na vlečce a pak do roku 1974 vytápěla provozy. V roce 1977 ji převzalo Národní technické muzeum v Praze zprvu jako exponát. Na sklonku roku 1977 ji však opravily železniční opravny a strojírny v Českých Velenících a uvedly ji do provozu schopného stavu. Po lokomotivě 387.043 to byla tehdy druhá provozní lokomotiva Národního technického muzea, která dokumentovala svou dobu a využívala se pro potěchu všech.

Podrobnější popis této lokomotivní řady můžete nalézt na stránkách www.vlaky.net.

Tabulka je z velké části převzata z www.vlaky.net.

Technická dokumentace:

Historické a novodobější fotografie: