Železnice v Podkrkonoší
Zdroj informací: časopis – Horské prameny z roku 1946, ročník II., číslo 3 a 4. – z archivu Jiřího Staňka; Autor textu: E.Flégl
V roce 1870 byla dokončena stavba významného dopravního úseku severozápadní dráhy = trať Stará Paka – Poříčí u Trutnova a započato se stavbou důležité odbočné dráhy Kunčice nad Labem – Vrchlabí.
Všimneme-li si blíže dopravních dějin našeho kraje v minulém století, pochopíme lépe i hospodářsky vzájemnou pomoc a souvislost mezi dopravou a průmyslem v Podkrkonoší.
Vrchlabsko bylo při poměrně slabé produkci zemědělských výrobků odedávna krajem průmyslovým. Nejprve bylo to železářství, pak výroba papíru a posléze plátenictví a textilní průmysl, který určoval charakter podhorského kraje. S postupnou industrializací Krkonoš a mechanizací průmyslu rostl i určitý blahobyt. Na postupné zprůmyslnění kraje měl velký vliv rychlý vzrůst dopravních styků.
Již v době Marie Terezie a Josefa II. rozvinul se v Podkrkonoší rozsáhlý obchod s plátny a vébami. Než vznikly dráhy, které umožňovaly hromadný dovoz různých přírodních i umělých produktů ze vzdálených krajin, rostl význam výročních trhů jako důležitý článek směny zboží a dopravního ruchu.
Tehdy styk po erárních silnicích celého Rakouska zprostředkovali daleko přes hranice dnešního státu formani. Před rokem 1870 byla přeprava osob i zboží velmi těžkopádná a primitivní. Cesta dostavníkem z Vrchlabí do Vídně ještě před výstavbou železnice trvala 8 dní. Velikou úsporou času a skutečným dopravním pokrokem i pro Podkrkonoší bylo r. 1845 zřízení rakouské státní dráhy vedoucí z Vídně přes Moravu do Pardubic a Prahy. Naši formani a povozníci zkrátili si cestu tím, že s povozy zajížděli s hor do Peček na státní dráze, odkud pak zboží i osoby pro Vídeň převzala dráha.
Dopravní situace pro náš kraj se zlepšila, když roku 1858 byla na trati jihoseveroněmecké spojovací dráhy, vedoucí z Pardubic do Liberce, otevřena stanice Horka. Nádraží horecké, výstavné a plně vybavené, bylo původně vyhlédnuto jako křižovatka dráhy mezi Trutnovem a Chlumcem. Bylo nejbližší stanicí pro celé Krkonoše a jejich podhůří, mělo znamenitou polohu při státních silnicích, odkud bylo dobré spojeni do všech okolních měst. Sjížděly se zde těžké nákladní povozy se zbožím i příležitosti s cestujícími z Nového Světa, Rokytnice, Vysokého, Jablonce, Jilemnice, Vrchlabí, Hostinného, Trutnova, Miletína, Pecky, Nové Paky a Jičína. Sem sjížděly se také poštovní dostavníky z uvedených měst. Na Horkách byly veliké sklady uhlí, příze, byly tu faktorace pláteníků, takže místo stalo se přirozeným dopravním centrem celého kraje, odkud hromadné výrobky se rozvážely drahou do celého Rakouska.
O deset let později, v letech 1868 – 1870, začínají vlastní dopravní dějiny našeho kraje. V roce 1870 je dána do provozu trať Pořičí u Trutnova – Kunčice nad Labem – Stará Paka. Ještě před založením rakouské severozápadní dráhy a úseku Stará Paka – Pořičí, bylo z popudu vrchlabských činitelů ustanoveno konsorcium továrníků a obchodníků z Vrchlabí, Jilemnice, Lánová, Hostinného, Trutnova a Pořičí, jež navrhlo stavbu železnice z Pořičí přes Trutnov, Pilníkov, Hostinné, Lánov, Vrchlabí a Jilemnici s dalším připojením na trať jihoseveroněmecké spojovací dráhy ve Staré Pace. Konsorcium dosáhlo ke stavbě této trati, odlišné od nynějšího směru, předběžné koncese a zároveň dalo celou trasu na vlastní náklad vyznačiti civilním inženýrem Thylem.
Při projektu zůstalo, ježto mezi tím byla vlastní koncese udělena rakouské společnosti severozápadní dráhy a výnosem ministerstva obchodu stanoveno, že trať do Trutnova povede z Velkého Oseka, nikoli však tím směrem, jak to požadovalo konsorcium vrchlabské, takže průmyslově silná a důležitá místa Lánov, Vrchlabí a Jilemnice zůstala stranou, mimo novou trať. Celý průmyslový revír podkrkonošský, jehož zástupcem bylo vrchlabské konsorcium, byl roku 1871 nepatrně odškodněn stavbou odbočky severozápadní dráhy z Kunčic nad Labem do Vrchlabí. Trať a stanice vrchlabská byla dokončena až roku 1876. Někdejší závazek rakouské společnosti severozápadní dráhy, prodloužiti místní dráhu z Kunčic až do Hořejšího Vrchlabí a přes Lánov do Dolního Dvora, nebyl do dnešního dne splněn.